Sčítání lidu, domů a bytů z r.1971 bylo dosud největší statistickou akci, která byla na území ČSSR prováděna, a jejíž příprava si vyžádala mnoho úsilí.
První zmínka o sčítání lidu se uvádí již z 3 středověku. Používali ho k různým účelům Židé, a to asi 1500 let před n. l. a také Římané za krále Servia Tulia (578—543 před n. 1.). Občasné sčítání bylo prováděno již od 15. století v některých německých městech. V tzv. dědičných zemích rakouských bylo provedeno první řádné sčítání lidu, známé pod názvem „konsignace duší“, teprve v roce 1754. První zákon o sčítání lidu byl vydán 21. března roku 1857. Měl však četné nedostatky, takže se brzy ukázalo potřebným provést důkladnou opravu, což se také uskutečnilo zákonem pro sčítáni lidu z 29. března 1869, který v podstatě vyhovoval požadavkům novodobé statistiky.
Nevíme tedy, kolik mělo domů a obyvatelstva naše město před zavedením přesnější evidence nebo jakékoliv evidence vůbec, tedy jak velké byly obce a osady, které sloučením v r. 1947 vytvořily město Litvínov, jehož jádrem se stal Horní Litvínov — Litvínov I.
Nejstarší zmínkou o Litvínovu je záznam v papežském daňovém rejstříku z r. 1352. Tento rejstřík uvádí k r. 1384 všechny kostely v České zemí, které s papežovým svolením jsou povinny odvádět králi Václavovi IV. poplatky, a na Litvínov připadá pouhých 6 grošů ročně.
Je všeobecně známo, že Horní Litvínov byl do konce 17. století malou a bezvýznamnou vesnicí o 20 domech s pozemky a 8 domcích bez pozemků (polností). Jestliže obecní hospodářství v r. 1684 vykazuje vydání 6 zlatých 14 krejcarů, pak není třeba zdůrazňovat, jak nepatrnou vesnicí tehdy Horní Litvínov byl.
Vznikem valdštejnské manufaktury na sukno, punčochářství a hračkářství, později zřízením prádelen na zpracování bavlny a na sklonku 19. století otvíráním a hloubením velkých hnědouhelných dolů byl silně ovlivněn rozmach Horního Litvínova.
Horní Litvínov byl roku 1350 s osmi jinými místy sloučen v politickou obec a dva roky nato povýšen na město, když se předtím r. 1715 stal městysem.
Při sčítání lidu před sto lety — tedy roku 1870 — vykazovala tehdejší politická obec celkem, tedy včetně Chudeřína, Šumné, Horní Vsi, Rasova, Sedla, Meziboří, Hamru a Louky 5094 obyvatel, z toho připadlo na Horní Litvínov 3325 obyvatel. Školní obvod měl 606 školou povinných dětí.
v Horním Litvínově počet rychle stoupal, a od r. 1843, kdy je zaznamenáno 2460 obyvatel, r. 1846 2788, r. 1861 3181, r. 1880 3813, r. 1890 5065, r. 1900 již 8810 (z toho 1119 Cechů a 7691 Němců) v 465 domech, r. 1910 9842, r. 1920 9429. Roku 1930 dosáhl počet obyvatel 9316 a r. 1939 opět klesl na 8245 obyvatel.
Také Chudeřin (Litvínov III) prodělal rychlý vzrůst na přelomu století (od r. 1895 do roku 1921), a tak vidíme i zde silný vliv dolování. V r. 1715 je tu 22 osedlých, r. 1764 37 domů, r. 1870 256 obyvatel ve 42 domech, r. 1880 451 obyvatel v 52 domech, r. 1895 665 obyvatel, r. 1900 již 2622 ve 131 a r. 1921 3463 obyvatel ve 232 domech. Za 25 let tu bylo vystavěno přes sto domů a počet obyvatelstva se zvýšil pětkrát.
I v někdejším Dolním Litvínově nastal vlivem důlní činnosti velký příliv obyvatelstva, takže od r. 1885 do r. 1903 vzrostl počet domů na 80 s 1400 obyvateli; v roce 1870 tu bylo 52 domů s 389 obyvateli. Roku 1715 je zaznamenáno 21 osedlých a v sousedním Lipětině 17 osedlých (r. 1870 39 domů a 249 obyvatelů).
Šumná (Litvínov V) prodělávala pomalejší vzrůst, který byl ovlivněn vznikem továrny Marbach & Riecken (dnešní Rico). Roku 1787 se zde uvádí 14 domů, r. 1833 19 domů se 113 obyvateli, r. 1860 24 domů se 152 obyvateli, r. 1910 již 34 domů a 371 obyvatel.
Ještě pomalejší rozmach prodělávala Horní Ves (Litvínov V), kde bylo r. 1715 13 osedlých, r. 1787 16 domů, r. 1833 18 domů a 106 obyvatelů, r. 1910 19 domů a 77 obyvatelů a roků 1930 30 domů.
Zato v Písečné (Sandl) a v Lounicích jako by se byl zastavil čas. V r. 1715 bylo v Písečné 5 osedlých, r. 1787 zaznamenáno 9 domů, kterých do roku 1930 přibylo pouze o čtyři. Lou-nice měly r. 1653 6 osedlých, r. 1787 14 domů, r. 1846 89 obyvatelů, r. 1870 15 domů a 96 obyvatelů a v r. 1895 tu bylo dokonce jen 13 domů a 51 obyvatelů.
V letech 1938 — 1944 vzniklo východně od „starého“ města nové sídliště — Litvínov VI (předtím nazývané Stalinovky).
Uvedená čísla ukazují, jak jednotlivá místa, dnes městské čtvrti, doznala vzrůstu, nebo jako by ustrnula v zajetí minulosti. Ukazují také, jaký celkový význam má sčítání lidu, domů, bytů apod. pro přítomnost i pro historii.
Zpravodaj MNV 1970