Co je známo o některých božích stáncích v okolí
Horní Lom – je tu kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Konají se zde pravidelné služby Boží každou druhou neděli. Kaple byla v roce 1993 důkladně, renovována a doslova září. Dolní Lom – kostelík je zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci Páně. Je to krásný Boží stánek v pseudogotickém slohu. I tady se konají pravidelné služby Boží, střídavé s Horním Lomem.
umístění není definitivní.
Louka –
kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému. Nyní se tu konají služby Boží pouze omezeně, ale vždy v neděli kolem svátku sv. Antonína 13. června. V roce 1834 si místní sedláci vymohli pravidelné konání nedělních bohoslužeb. Během roku zde byla dvě procesí. První 13.června na svátek sv. Antonína, patrona kaple a to poté, co tři roky za sebou byla následkem krupobití zničena všechna úroda. Na ochranu před přírodními pohromami si věřící vyprošovali požehnání. Druhé procesí se konalo do Oseku dne 6. září. V modlitbách bylo vzpomínáno obětí cholery v roce 1866. Horní Jiřetín – do roku 1670 tvořil s Litvínovem jednu farnost. Až do demolice splýval s Dolním Jiřetínem.
Nová Ves v Horách –
– ve 14. stol. zde stál farní kostel zasvěcený sv.Michael i archanděl!. Za husitských válek byl zničen. Na konci 16. stol. vznikla v těchto místech evangelická modlitebna, která v roce 1623 byla vysvěcena na katolický kostel.
Nejbližší obce kolem Litvínova, kde nikdy nebyl ani kostel nebo kaple spadaly do litvínovské farnosti. Byly to Chudeřín s osadou Písečnou, Hamr, Šumná s Horní Vsí. Do většiny těchto míst vedou autobusové spoje a věřící se mohou pohodlně na služby Boží dopravit.
O prvním kostelu je zmínka v roce 1263. Kostel je zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie a byl postaven v 18.století.K jeho stavbě se váže následující legenda. Pro kostel byla vybrána parcela asi o 600 m níže, než stojí nyní kostel. Na určeném místě byl shromážděn materiál, nářadí k započetí stavby. Ale do druhého dne všechno záhadným způsobem se ocitlo na prostranství o 600 m výše. Když se toto opakovalo několikráte, viděli v tom věřící znamení shůry a výkopové práce se nadále prováděly na místě, kam v noci mizelo nářadí a materiál.Zakrátko dělníci narazili na vrstvu bílého písku, ve kterém našli obraz Matky Boží. Po stavbě byl prý tento obraz slavnostně instalován. Byl považován za zázračný a věřící si před ním vyprošovali pomoc a útěchu. Horní Jiřetín byl vždy a je dosud hodně navštěvovaným poutním místem.
Meziboří
Zde stála až do roku 1950 jedna z nejmenších kapliček, zasvěcená sv. Anně.Nejméně jednou v roce kolem 26. července byla zde sloužena mše svatá.V 50. letech ustoupila s řadou většiny domů vesnice novostavbám.
Dolní Jiřetín s osadou Čtrnáct dvorců
Městečko s osadou muselo podstoupit demolici. Stál zde výstavný kostel zasvěcený sv. Mikuláši, vybudovaný v roce 1725. Již v roce 1624 je zmínka o kostele. Před chrámem stála socha sv.Jiří,patrona města, zhotovená v roce 1711 p.Kúhnelem z Duchcova,dnes je v prostranství za farou.
Dolní Litvínov s osadou Lipětín
Dolní Litvínov neměl vlastní kostel, stávala tu kaplička. Patřil vždy k litvínovské farnosti. Obec ve své dolní části byla spojena s osadou Lipětín. Obě tato místa postihl stejný osud jako stovku jiných. Následkem dolování zmizela s povrchu země.
Lipětín
byla prastará obec, kde stávala tvrz. Mnohokráte měnila svého majitele. Již ve 13. stol. se můžeme o něm dočíst. Stávala tu kaple zasvěcená Panně Marii. Pravidelně se tu konaly služby Boží. Do poslední chvíle byla ve správě litvínovské farnosti.
Klíny – obec ležící ve výšce 850 m.n.m. tvořila kdysi s Rasovém vlastní farní společenství. První zmínka o Klínech je z roku 1355, kdy sem 17.dubna nastoupil službu P.Hermann.Kostel zřejmě za husitských válek byl zničen, podobně jako kostel v blízké Nové Vsi v Horách. Další byl vybudován až v létech 1858 – 70. Od roku 1870 působil tu stálý farář. Kostel byl zasvěcený sv. Antonínu. Po roce 1945 pro nedostatek duchovních nebyl kostel s farou obsazen, objekty pustly, postupné byly ničeny a vykradeny. Roku 1951 přešly do správy místního úřadu. Koncem sedmdesátých let byly zbourány.
Fláje
zde stával dřevěný kostelík zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Obec byla zatopena, vzniklo tu velké vodní dílo – Flájská přehrada. Kostelík jako historická památka měl být zachován a byl proto přemístěn do blízkého Českého Jiřetína. K bohoslužbám už neměl sloužit. Vnitřní vybavení bylo již před přemístěním vykradeno a demolováno.
Český Jiřetín
Kostelík sv. Petra a Pavla byl v letech 1951 – 1957 zcela devastován, byl ponechán bez dozoru. Později, s povolením kapitolní konzistoře v Litoměřicích zrušen a odstraněn i okolní hřbitov.
Litvínov : Kostel sv. Michaela archanděla 1694-1994
Sylvie Příhodová
Použitá literatura:
- Neumann : Baroko v Čechách Jaroslav Herout : Staletí kolem nás Baroko v Čechách – Katalog stálé výstavy Československá vlastivěda – kolektiv autoru
Mostecký archiv : kroniky litvínovské fary 1. a II. díl od 1725 do r. 1952
Osobní vzpomínky a memoáry Th.Mgr.Oldřicha Beránka R.Lill : Oberleutensdorf – Heimatkunde z roku 1923
Heimatkunde Brüx vydaná roku 1896 Inventární seznamy děkanského úřadu v Litvínové
Kniha oprav církevních objektu farností Litvínov
Doslov:
V první kapitole zaznamenala autorka zmínku o stopách křesťanství v Čechách už ve 4. století po Kristu, v tehdejší říši Markomanů, žijících na našem území. Na existenci četných klášterů a jiných sakrálních či charitativních staveb popsaných v historických pramenech nebo dochovaných do nedávných dob objasňuje šíření křesťanství.
Ačkoliv postavení oslavovaného (snad již třetího ? ) kostela pochází z doby nepoměrně mladší, jeho dvě věže jako by symbolizovaly oba proudy naší religiozity. Na jeho západní věži se tyčí k nebi dvouramenný byzantský křiž, na východní jednoramenný kříž západní církve. Výška věží a pro baroko neobvyklé zakončení jehlanovitou střechou možná naznačuje i stálý problém – nedostatek financí. Ty i dnes omezují dokončení oprav a úprav. Stále trvá nedostatek peněz na žádoucí výměnu poloviny lavic, opravu kazatelny,křtitelnice, varhan, kanalizaci a odvodnění kostela a fary, na zvony, zateplení chrámové prostory, petrifikaci krovů atd.
Záslužné jsou zmínky o vývoji farnosti a duchovenské služby v celé délce trvání kostela. Záznam o bohatém náboženském životě za P.děkana Tomigy po druhé světové válce a o jeho násilném odstranění v roce 1949 dokumentuje nástup represe proti Církvi a omezování náboženské svobody po násilném uchvácení státní moci Komunistickou stranou Československa v roce 1948.
Nechť je spisek podnětem dalším odborným í amatérským autorům k sepisování vlastivědných článků pro noviny, tisk i domácích vlastivěd (Heimatskunde), které měly tak dobrou tradici u německého obyvatelstva města.
Průběh poslední restaurace kostela svědčí o hlubokých kořenech duchovních tradic mnohonárodnostních obyvatel Litvínova a o příkladném vztahu zastupitelských orgánů a všech dalších složek veřejné správy ke kulturní památce a dominantě města.
Lze si jen přát, aby křesťanská idea a tolerance mezi věřícími i nevěřícími obyvateli města všech národností dokázala zacelit rány příkoří z druhé světové války.Necht jubilejní svatomichaelská pout je oslavou Pána Boha a příkladem pro udržování dobrých přátelských mezilidských vztahů na česko-německém pohraničí, jak tomu bývalo po staletí v minulosti.
***
Poděkování za povolení k fotografovaní patří Biskupství litoměřickému,a správci litvínovského děkanství Grzegorzi Czernemu za velkou trpělivost a vstřícnost.Nutnost opatřit fotografie vodoznaky byla součást povolení.
Sylvie PŘÍHODOVÁ (Text)
Jaroslav HLAVA (Doslov)
Josef Čtvrtníček (Fotografie,video)